25. - 26.06. 2015 // Buskersfest (+ Nová ulice) (centrum, České Budějovice)

Protože jsem lempl a musel jsem v Olomouci opakovat jednu zkoušku, zúčastnil jsem se letos budějovického Buskersfestu jen na poslední dva dny. Více bych ale možná stejně nepřežil...

Ve čtvrtek, ráno mi ujel autobus a na první vystoupení, naplánované na 12:00, jsem se tedy vydal na čtyřech kolech s volantem, který tak trochu postrádá posilovač řízení a na parkovišti jsem tedy strávil 20 minut.

20.06. 2015 // Vyšehraní (Vyšehrad, Praha)

Krátký úvod do děje: Zašití písničkáři je pořad, který sdružuje nás, one man (a woman, abych byl korektní) bandy a pořádá koncerty v Praze i dalších městech. V rámci Zašitých jsem hrál už dvakrát (report z toho dubnového zde) a oba koncerty byly z hlediska návštěvnosti solidní provary.

Proto jsem byl překvapen tím, že mne organizátoři vybrali mezi zástupce toho nejlepšího, co mají Zašití písničkáři na skladě do programu pražského festivalu Vyšehraní. To je mimochodem dost divný festival. Podobně jako Koubkovy Chotěmice je totiž rozlezlý do celého měsíce a Zašitým písničkářům zde byl věnován celý hrací den.

12. - 13.06. 2015 // Hradecký slunovrat (zámek, Hradec nad Moravicí)

Ještě před samotným reportem z Hradeckého slunovratu nutný nudný dějepisný exkurz: můj kolejní spolubydlící je kromě této záslužné profese také frontmanem opavské kapely Fofrklacek. S tou jsem měl v Olomouci i jeden společný koncert, na který ale skupina z meteorologických důvodů nedorazila a musel jsem si vystačit sám. Těšil jsem se tedy, že je v akci poprvé uvidím právě na Hradeckém slunovratu, na jehož existenci mne spolubydlící upozornil.

Nad programem festivalu jsem slintal víc než Pavlovova smečka psů a s každým přidaným interpretem to bylo horší. A co teprve, když se mezi nimi objevilo i mé jméno (o tom, jak jsem se na festival vetřel jsem psal už dřív, takže se nebudu opakovat)... Vždycky musím mít něco extra, takže na festivalu jsem také nemohl stát na pódiu po boku ostatních hudebníku a v programech jsem byl uveden mezi výstavami jako Doprovodný program bez časového omezení.

05.06. 2015 // Bigypárty (Café klub Slavie, České Budějovice)

Někdy se to stát muselo. Mistru Hanušovi už v poslední době nestačil občasný featuring v Reklamách nebo účinkování v legendární fekální baladě Arbeit macht fuj (známé také jako Starej hadr) a troufal si víc a víc. Došlo to až k návrhu, že se ke mně a mým skladbám připojí se svým akordeonem. Tato nabídka mne překvapila. Zejména z toho důvodu, že jsem do té doby nevěděl, že na nějaký akordeon hraje. A také že nehrál, doma ho ale měl.

Návrh sice padl, ale fenomenální bezejmenné duo zatím hrálo jen v našich zvrácených myslích. Poslední hřebíček do Pandořiny skříňky navrtal (nebo co se s hřebíkama dělá) až organizátorský tým Bigypárty. Ten nás totiž oslovil se zájmem o naše vystoupení. Měl tím sice nejspíš na mysli dvě nezávislé one man show, ale my si to vyložili po svém.

Problémem se ale ukázal být fakt, že studujeme v Olomouci a Praze, nástroje máme v Ledenicích a Hluboké nad Vltavou a zkoušet chceme v Českých Budějovicích. Dlouho jsme se nedokázali sejít v Budějcích ve stejný den a debutová zkouška tedy proběhla až týden před Bigypárty (a paradoxně den po našem prvním společném koncertu).

Znělo to slibně a to až tak, že jsme se vykašlali na plánovanou čtvrteční zkoušku a domluvili jsme se, že se sejdeme v den koncertu v 13:00 a vrhnem se na to. V půl třetí jsme se do toho opravdu pustili a je fakt, že jsme přípravu možná trochu podcenili.

Koncert ukojil touhy Matěje Malechy, který se po informaci o mohutnosti našich příprav rozhodl vypsat sázkové kurzy pod názvem "Příležitost vyžití pro nás, cynický bestie." Co ale chybělo na hudební virtuozitě, doháněli jsme na image a největší show v historii Šlágr TV. Ta byla natolik strhující, že většina z těch, kteří došli až k pódiu, vzápětí se strhanými pohledy zase odešla.

Vlastně to ale mohlo dopadnout i mnohem hůř, takže duo Šrája a Hany slavnostně zahajuje svou kariéru a bude fungovat paraelně se sólovým Šrájou a se Šmitcovým kvartetem, kde působím s Panem Coastem. A co kdybychom spojili dvě dua v trio, hmm? Uvidíme.

Soutěž! Vymyslete nám nějaký název. Pro inspiraci přikládám některé úspěšné: Kaiser a Lábus, Štaflík a Špagetka, Starsky a Hutch, Holmes a Watson, Simon a Garfunkel, Eva a Vašek, Rock a Roll, Tom a Jerry, Jů a Hele, Romeo a Julie, Adam a Eva, Zločin a Trest, Svěrák a Uhlíř, Svěrák a Smoljak, duo Adamis, Blbý a Blbější, Bonnie a Clyde, John a Yoko, Hložek a Kotvald, Gondíci, Suchý a Šlitr, Asterix a Obelix, duo Jamaha, Abel a Kain, Pat a Mat, Sem a Tam. Vaše návrhy pište třeba do komentářů, já je stejně nečtu.

Záznam písně Abyste to věděli, kde akordeon vystřídala nosní flétna:

A nebo jiné video, kde se tak dlouho hledaly ty správné tóny, až akordeon stejně nebyl slyšet:

01.06. 2015 // Svátky písní, nádvoří radnice (Olomouc)

Na den přesně na den dětí odstartoval předprogram 43. ročníku festivalu Svátky písní a já jsem měl tu čest, stát se jeho prvním vystupujícím. Díky tomu, že jsem hrál na nádvoří olomoucké radnice jsem v tento slavný den například zjistil, že olomoucká radnice má nádvoří.

Po příchodu na scénu nastaly tradičně technické problémy (neměl jsem kabel na kytaru, který ale nenosím nikdy, nefungoval pravý reproduktor, DI box a tak dále). Času na opravy bylo ale víc než dost, protože davy na mne pod pódiem nečekaly, musel jsem si je tedy sám nahánět před radnicí.

Do toho všeho začalo při třetí písni pršet. Organizátoři hbitě obalovali veškerou techniku igelity, ale mne nechali bez pomoci na pódiu a do přilehlého podloubí jsem se tedy musel odebrat vlastními silami. Zde už jsem koncert bez větších problémů odehrál. Zapomněl jsem si ale udělat playlist, takže koncert nepatřil mezi nejdelší. Dnešní blog se jím tedy inspiroval a po dlouhé době se vešel do tří odstavců.