pondělí 30. května 2016

Pelhřimovy a Budějovický Majáles: Srdeční záležitosti

Uprostřed zkouškového období je třeba trochu toho uvolnění a když už nestačí to ve formě Soudkyně Barbary a Prostřena, musí se hledat mimo kolejní pokojíček. Například na festivalu. Vzhledem k tomu, že v pátek jsem do půlnoci vysedával u internetů kvůli vymýšlení a dopisování tématu bakalářky, prošvihl jsem Katarzii nebo Petra Linharta a vydal jsem se na kultovní festival v Pelhřimovech až v sobotu.

21.5. 2016 // Kytarový sad (kostel, Pelhřimovy)
Po příchodu do areálu jsem zjistil, že jsem nepřijel pouze jako divák - jak jsem předpokládal - ale zároveň jako vystupující. Tuto roli jsem si odbyl neoficiálně u ohně a u jednoho z přihlížejících jsem si svou show vysloužil pozvánku na koncert v Ostravě. Většinu ostatních osadníků ale zaměstnávalo spíše opékání buřtů.

Atmosféra tohoto festivalu byla i na třetí pokus silná, stejně jako vystoupení šamana Oldřicha Janoty, slovenských post rockerů The Ills a domácích Bratrů Orffů, kteří zde prodělali další ze svých pověstných comebacků. Původně jsem měl terminátorský plán, podle kterého jsem měl vydržet vzhůru do pěti do rána (neměl jsem stan, zato jsem měl energiťák z Alberta), vydat se na devět kilometrů dlouhou pouť do Města Albrechtice, tam sednout na vlak do Olomouce, tam si sbalit věci a odtud vyjet do Ledenic. Nakonec se ale ukázalo, že pro tyto plány nejsem dobře vybaven co se oblečení týče, v noci se nade mnou tedy známí smilovali a nakonec jsem přespal jako pán v Krnově.

Cestou vlakem z Olomouce do Prahy jsem se sice musel tlačit v uličce s fanoušky Axl/DC, kteří suverénně zabrali celý vlak, zároveň jsem tam ale narazil na Petra Linharta, kterého jsem v Pelhřimovech prošvihl. Pár kilometrů před Pardubicemi jsem s ním naopak uzavřel jeho i můj první vlakový obchod a pořídil si jeho loňskou desku Rozhledna.



23. - 27.5. 2016 // Budějovický Majáles (úplně všude, České Budějovice)
Od prvního kontaktu s Budějovickým Majálesem je pro mne jeho (nejen) navštěvování každoroční povinností. Za poslední čtyři roky jsem zde také vždy vystupoval a nejinak tomu bylo letos. Přestože tentokrát jsem byl "pouze" majálesovým buskerem.

I tak jsem si ale zahrál v klubu. Mé brněnskopražské dvojče Dan Vertígo totiž vystoupil ve Fabrice a já se stal jeho sličnou back vokaliskou. Umím sice jen torza jeho hitů, doháněl jsem to ale opět tanečními kreacemi. Nejspíše z důvodu zachování alespoň části duševního zdraví publika mi byl průběžně vypínán mikrofon, takže ani nevadilo, že jsem si občas nevzpomněl na text.


Své hity jsem předvedl až ve čtvrtek na slavnostním comebacku Šmitcového kvartetu ve složení Hitmaker Šrája a Mistr Hanuš. Došlo k němu v nejreprezentativnější části města, v Pochcané uličce. A byl to návrat úspěšný. Místo je zároveň dopravní uzel (minimálně pro pěší), a tak se ho zúčastnila i řada lidí, která to vůbec neplánovala a někteří se na chvíli zdrželi. Za to mohl možná také fakt, že jsme s Mistrem Hanušem vybírali pro hraní schválně takové pozice, aby bylo co nejtěžší uličkou projít. Po skončení vystoupení jsme byli v takové eufórii, že jsme s Mistrem snědli růži, kterou jsme obdrželi.




Vystoupení jsme si zopakovali ještě jedno. Ve čtvrt na tři ráno na Náměstí Přemysla Otakara II. Přestože mám rád jásot a potlesk, tady jsem se naopak snažil tříčlenné publikum ve svých ohlasech mírnit. Pokutě za rušení nočního klidu jsem se tedy nakonec vyhnul, nevyhnul jsem se ale následné silniční kontrole. Ta se naštěstí také obešla bez pokuty, policie mne totiž nezahlédla pár hodin předtím, kdy jsem frčel jednosměrkou tím druhým směrem...


Shledání s Mistrem Hanušem po třech měsících jsme náležitě oslavili. Po x-té jsme vstoupili do majálesového sňatku manželského a kromě toho jsme vedli také cestopisnou přednášku na BiGy, naší bývalé škole. Protože jsme ji vedli my dva, nemohla se samozřejmě obejít bez problémů: Hany dorazil až po jejím zahájení, aby následně zjistil, že flashka, na které přinesl fotky a videa, neobsahuje fotky, ale jen videa, která ale nejdou přehrát.

Mnohem víc zážitků jsem si ale odnesl ne z pozice vystupujícího, ale z pozice diváka. Skvělé koncerty, divadla, performance a místa, kam se člověk jen tak nedostane. Budějovický Majáles představuje týdenní oživení celého města a jsem rád, že jsem na něm ten týden trávil. Good Vibrations kam se člověk podíval, prostě nádhera. Tímto děkuji všem organizátorům a připravuji si tím půdu pro další ročník. To už se Šmitcový kvartet dostane do oficiálních programů, žejo? Abych měl co ukazovat vnoučatům.


    




+ Bonus jen pro otrlé


Fotky a video: Lucie Sikorová, Tomáš Reitinger, Pája Chrastil, Click and Smile, Maki Kösslová, Honza Ouroda. Díky.

1 komentář:

  1. Majálesy jsou z pohledu muzikanta vždycky super akce. :) Já si na to dokonce kupoval nové hudební nástroje, respektive jsem prostě doplňoval tu svoji sadu, abych tam vykouzlil nové zvuky a nové posluchačské zážitky. V tu dobu už jsme ale byli trochu známí alespoň u nás v regionu, tak jsme nehráli ani pro prázdné náměstí. A to bylo fakt fajn. :)

    OdpovědětVymazat