Březnové koncertní drobečky

Dnešní Zápissníček, mapující mé hudební kroky posledních dní vypráví o čtyřech koncertech, které měly společnou hlavně svou krátkou stopáž.

7.3. 2016 // Koleje generála Svobody (Olomouc)

První z nich se udál už na začátku března, ale minule jsem na něj zapomněl. Jednalo se o soukromé vystoupení na kolejích Generála Svobody v Olomouci, kam nás kolejbába nechtěla pustit a museli jsme si tedy počkat, až opadne její soustředění. Koncert byl velmi komorního charakteru, účastnili se ho pouze tři posluchači, z nichž jednomu se v průběhu vystoupení podařilo usnout. Normálně bych byl v takovéto situaci asi naštván, ale tady to bylo omluvitelné a to hned ze dvou důvodů:

a) Tento koncert probíhal někdy kolem druhé ranní po předchozí návštěvě několika náleven.

b) Onen spáč byl známý pohádkář Láďa Ziburů, který se o incidentu následně zmínil i v jednom ze svých bájných statusů.

20.3. 2016 // Doslova Bar, Žižkovská noc

Na Žižkovské noci si ještě pořád nevšimli, že v Ledenicích se zrodil písničkář okresního formátu A4, a tak do Prahy jezdím zatím jen jako návštěvník. Kromě Repelentu SS, Kaspara Melichara, Stínů plamenů nebo Cirkusu Cermaque jsem letos navštívil i koncertík známého výtržníka Dana Vertíga. Doslova bar byl pěkně naplněný a zobal mistrovi z ruky.

Když už jsem tam byl, střihl jsem si s Danečkem featuring v hitovce Stopařská. Protože jsem se asi poprvé ocitl před mikrofónem bez kytary, využil jsem této volnosti a když jsem si zrovna nevzpomněl na text, zpíval jsem svým tělem, které vytvářelo podivné kreace, okoukané nejspíš od tanečníků na extázi. V tomto rauši jsem si dokonce ani nevšiml, že jsem svými vlásky dokázal v průběhu skladby rozlít pivo pana písničkáře.

Ten na mne ale kvůli tomuto incidentu nezanevřel a místo toho, aby si zahrál přídavek, propůjčil svou kytaru mně a já se tak pokusil o Rybářskou. Danovo trsátka ale mají tu specifickou vlastnost, že se při kontaktu se strunou vesele ohnou a sklouznou po ní, takže to nebylo úplně na grammy.

Dostal se ke mně záznam Stopařské, na kterém sice není nic vidět, ale vy si to stejně pustíte:

  23.3. 2016 // Ples katedry žurnalistiky

Ples katedry žurnalistiky. Ajajaj. Na podobné akci jsem ještě nehrál a když jsem tu nabídku dostal, řekl jsem si, že to zkusím. Zatáhl jsem do toho i Coasta, který mi za to asi nebude do konce života děkovat.

Ples probíhal v olomoucké restauraci Fontána, která se může pyšnit extrémně špatnou akustikou. Jinak si nedokážu vysvětlit, že moderátorům bylo rozumět každé sedmé až deváté slovo a to ještě jen v případě, že člověk stál v blízkosti „stage“ a trénoval odezírání ze rtů. Už před vystoupením jsem tedy tušil, že fóry v textech svých hitů a připravovaným stand upem asi nikoho do kolen nedostanu.

Náš čas byl plánován na jedenáctou hodinu večerní, jak to ale už na takových akcí bývá zvykem, podle plánu toho moc nešlo. Do mikrofonu jsem tedy poprvé zařval až někdy kolem půl jedné a předcházelo tomu mimo jiné buzení pana Coasta, který strávil většinu večera v šatně. Tam totiž panoval příjemný chládek, mohl tam jet na cajon a hlavně mohl vymýšlet frajeřinky do orchestrální verze Reklam (faktžejo, pracuje se na tom).

Jak jsem čekal, většina návštěvníků si ani nevšimla, že naše písně mají nějakou vokální linku, a tak jsem většinu času trávil pózičkama, které by mi záviděli všichni ti heavymetaloví guitar heroes. Ani to ale na plesaře úplně nezabralo, a tak jsem byl nakonec rád, že náš setík se skládal jen ze čtyř skladeb, prodloužených tentokrát o mezihry, při kterých jsem s kytarou obešel půl hospody. I přesto, že jsme odehráli slabou čtvrthodinku, shodil jsem asi pět kilo, takže to asi fakt stačilo.

V průběhu večera jsem dospěl také k nemilému zjištění, že obsah mé peněženky úplně neodpovídá mým představám a hlavně představám Českých drah, které mne měly další den dopravit domů. Potupně jsem tedy musel zažádat o „zálohu za honorář,“ abych nezůstal v Olomoci celé Velikonoce.

PS: Péťo, nenadávej, prosím, příště divákům před koncertem. Nedělá to dobrý dojem a nemůžeš se potom divit, že tě nikdo neposlouchá.

PPS: Na Žurnaplese jsme původně chtěli zahrát novou píseň Immigrant song. Nakonec k tomu z pochopitelných důvodů nedošlo a než se naskytne další příležitost zahrát tuto píseň na koncertě, nabízím vám exkluzivní záznam z naší zkoušky. Je ve formě lyric videa, které se občas trefuje do pochybného hudebního základu a občas i do současné společenské situace:

30.3. 2016 // Narozeniny UP Airu, Bílá Nora (Olomouc)
Vzhledem k donebevolající neschopnosti fotografů žurnaplesu (pokud nejsem schopný dodat fotky ani týden po akci, tak radši ani nefotím, ne?) se vydání zápissků pozdrželo a mohlo tedy být doplněno i o stručné hlášení z mého vystoupení na druhých narozeninách rádia UP Air. Mimochodem, na tomto rádiu mám svůj pořad Šrájovo ČeSlo, který vám doporučuji k poslechu.

Ani tady nemohlo jít vše podle plánu a o můj koncert začal být zájem až ve chvíli, kdy už jsem byl na odchodu za zajímavější akcí. Po návratu z přednášky pána Josefa Jařaba jsem ve studiu ještě velký počet oslavenců našel a přestože to zpočátku vypadalo neuvěřitelně, podařilo se mi dav uklidnit natolik, že se mé skladby staly srozumitelnými i bez mikrofónů. I když úplně bez mikrofonů to nebylo, zjistilo se taotiž, že odhlučnění nahrávacího studia rádia není úplně dokonalé, protože stopové části mého koncertu se prý ocitly i ve vysílání a to i přesto, že jsem hrál ve vedlejší místnosti. Immigrant song se tedy dočkal své premiéry právě zde a to premiéry vcelku úspěšné.

Původně jsem plánoval, že toto vystoupení bude můj první koncert s novými strunami, ale nakonec jsem se na to tradičně vykašlal a jednalo se o můj poslední koncert se starými strunami (hned jak tohle dopíšu, jdu je vyměnit, přísahám!). Při vystoupení dokonce došlo k menšímu požáru, takže nechyběly ani kouřové efekty.

Mimochodem
Dostal jsem příkaz zpromovat zde muzikál Cyrano, který je k vidění a slyšení v českobudějovické malé scéně Metropolu. Přestože u slovního spojení "studentský muzikál" obyčejně nepociťuji bůhvíjaké návaly pozitivních emocí, Cyrano mně bavil natolik, že bych si na něj možná zašel znovu, takže doporučuju. Termíny jsou zatím vypsané do konce května, tak to nepropásněte. Víc info zde.

Mimochodem Mimochodem
Kromě muzikálů můžete v Budějcích navštívit i můj koncert. Ten nejbližší proběhne 7. dubna v rámci autorského čtení krnovské spisovatelky Sáry Rejdové v Jihočeské vědecké knihovně Na Sadech. Událost zde.