Novoroční chvilka matematiky

Z posledních koncertů se zde opět mé zápissníky neobjevily (což je škoda obzvláště v případě budějovické párty v Shisha baru), odchod roku 2015 je ale skvělá příležitost pro shrnutí toho, co těchto uplynulých 365 dní Šrájovi přineslo a odneslo.

40 koncertů, prozatímní vrchol. Kromě tradičních Budějovických Majálesů a Buskersfestů to letos byly i akce jako Hradecký slunovrat, kultovní festival v Pelhřimovech, zasquatovoání stage na Vlčkovicefestu nebo koncert katedry muzikologie. Kvalita a úspěch byly kolísavé, ale to už lepší nebude. Lepší ale je, že od letošního roku už se na koncertech neztrapňuji sám, protože od května mám

2 spoluhráče. Ukázalo se, že pracovní nasazení foukardeonisty Hanyho a cajonisty Coasta je často ještě menší než moje, takže všichni tři jsme se sešli zatím jen čtyřikrát. Sestavit alespoň duo se ale většinou povede a po hudební stránce je to ale o dost jiná káva, než když drhnu struny sám. Přestože se na toto téma občas dostaneme a vlastně jsou všichni pro, natočili jsme společně

0 nových nahrávek nebo dokonce desek. Zároveň se ale má fonografie letos rozrostla o několik nových hitů a kdybychom se do nahrávání pustili, dobrého materiálu by nejspíš byl dostatek. Třeba se to povede příští rok. A nebo taky ne... To bychom hlavně nejdříve museli vyřešit, jak se budeme jmenovat, protože tahle maličkost zůstává pořád otevřená.

Danke těm z vás, kteří poctili některý můj koncert svou přítomností, těm kdo v průběhu roku četli tenhle můj občasný cintálek a jinak mne/nás v mém/našem snažení podporovali. Zbytek světa snad brzy zjistí, že dělá chybu, když mou/naší tvorbu ignoruje. Být uznávaný po smrti je sice hrozně fajn, ale mám dojem, že člověk si to prostě tolik neužije.