Zmiňované vystoupení sice bylo pouliční, neprobíhalo ale v rámci Buskers, nýbrž pod Sousedskou slavností v Nové ulici. Byl jsem první vystupující a návštěvníků bylo pomálu, bral jsem to tedy jako zkoušku na odpolední koncert v Plachého street. Před ním jsem ještě rychle dopravil auto domů - správně jsem večer tušil alkohol - nechal si opět profesionálně ujet dva autobusy a vrátil se včas na druhý koncert, na kterém už naštěstí čekala BIGY crew, takže polední rozčarování zmizelo.
Z mne nepochopitelného důvodu se ale jiný busker snažil moje vystoupení přerušit, rozbalil si přes ulici své nádobíčko a rozjel se tak regulérní hudební battle, ze kterého jsem naštěstí vyšel jako vítěz. Po vystoupení se mi potom další nepřítel, tentokrát asi pětiletý chlapec, snažil zcizit mou zelenou kasičku. Líbila se mu natolik, že si ji vzal a vytrhl jsem mu ji z ruky až ve chvíli, kdy ji před maminkou prohlašoval za svou a odnášel si ji domů.
Po vystoupení svém jsem se šel pokochat ještě produkcí olomouckých April the First, kterým jsem hraní na festivalu dohodil. Narychlo se mi večer podařilo zařídit jim ještě jeden koncert v Café Hostel a mohl jsem si tak užít soukromé vystoupení a trochu toho rock'n'rollového života, složeného z hraní, pití a spaní na ubytovně. To se mi líbilo možná nejvíce, protože paní recepční měla dojem, že v objednaném pokoji je o postel méně a pustila mne tedy zdarma s tím, že se vyspím na zemi. Její dojem byl naštěstí špatný a já se vyspal v posteli zadarmo jako král. Jestli by tedy někdy král spal v ubytovně, která nesahá svou kvalitou ani po kolena mým olomouckým kolejím, jejichž pověst není vůbec dobrá.
Pátek, zahájený ještě s olomoučáky dvanáctkou ve Svijanském Rytíři (dneska se to asi jmenuje jinak, ale víte co myslím, žejo) se nesl ve znamení open airu na Sokolském ostrově, kde jsem svým klasickým pracovním nasazením pomáhal při stavbě pódia a stanu (stavba stanu by si zasloužila svůj vlastní blog, ale nebudu vás tím zatěžovat). Na louce se měli od dvou do pěti hodin prohánět pouliční hudebníci, ale žádného jsem nezaznamenal, a tak jsem se v 16:37 stal nejspíše prvním pátečním vystupujícím. Ostatním hudebníkům se ale vlastně ani moc nedivím, protože na letošní buskers open air nějak zapomněli přijít lidé a dorazili až na poslední Trabandy.
Před jejich vystoupením se mi ještě podařilo ukořistit několik vzácných minut a rozjel jsem show u druhé stage. Při tomto vystoupení došlo ke scéně, která by se neztratila ani v Poště pro tebe. V průběhu první písně se odnikud vynořil Mistr Hanuš, který si vyrazil právě na Traband. Vystoupení jsme tedy odzpívali společně pod tamním bleskem, který je shodou okolností mým žhavým tipem na první zničenou sochu letošního Umění ve městě.
Teoreticky by mohl dnešní blog takhle nějak i končit. To bych ale nesměl po nočním příjezdu do spících Ledenic přelézt plot a nevloupat se tak na další párty, na které jsem si také zakoncertoval a vyčerpal se tím tolik (a nebo to bylo těmi pivy?), že na cestu zpět mi už museli otevřít branku. Vůbec nevím, v kolik jsem se dostal domů, rozhodně ale vím, že jsem kvůli tomu nezaznamenal ranní budík, nastavený kvůli sobotnímu koncertu v Mladé Boleslavi. Ale o tom zase někdy příště, teď se to nechce číst už ani mě...
Žádné komentáře:
Okomentovat